Co je vědomí?

„Mít vědomí znamená právě mít čas.“— E. Lévinas

Vědomí aproximativní – podle C. G. Junga, se jedná o stav mezi jasným vědomím a nevědomím. Vědomí kolektivní – dle E. Durkheima soubor představ, citů, tužeb aj., jež jsou dány společným soužitím a nikoli individuálně. Vědomí nešťastné – podle G. W. F. Hegela stav člověka, který si je vědom rozdvojení vlastního vědomí; nicotnost vlastního bytí versus ideál, který se ztrácí v nedosažitelnu. Vědomí obluzené – při vysokých horečkách, intoxikaci, úžehu. Vědomí skupinové – souhrn psychických jevů, které jsou společné členům skupiny a jež se v průběhu existence skupiny vyvinuly ve vědomé MY. Vědomí symbolické – podle Ebbinghause nejranější doba dětského dotazování; v dospělosti je předpokladem umělecké tvorby. Vědomí vesmírné – podle W. Jamese vědomí, v němž je obsaženo jako ve vzpomínkách vše, co kdy lidé prožili, které jsou jednotlivému vědomí neznámé. H. Driesch tvrdil, nevědomí jednotlivých lidí je roztroušeno v kosmu a lze je propojit telepatií. Vědomí zastřené (obnubilace) – mrákotný stav trvající minuty i dny. Ztráta paměti u epilepsie, hysterii, ebrietě. Vědomí změněné – vnímání, myšlení a cítění jedince je ovlivněno okolnostmi, např. hypnózou, drogou, katastrofou, sněním, únavou.

Zavádějící otázka... Není specifikováno na jaké vědomí se ptáme...